|
|
Československý disent jako učící se společnost
Padevět, Jiří
Diplomová práce se věnuje problematice československého/českého disentu především v letech 1977 až 1989 a jeho postavení jako učící se společnosti. V práci je sledováno postavení disentu ve společnosti, jeho ostrakizace a následná tvorba paralelní polis, včetně paralelního vzdělávacího a kulturního systému, založeného na sdělování vědomostí a znalostí uvnitř komunity. Vzhledem k rozsahu disentních aktivit se práce věnuje především čtyřem vzdělávacím a kulturním strukturám, a to bytovým seminářům, bytovému divadlu, samizdatům a takzvaným festivalům druhé kultury, personálně a organizačně navázaným na Chartu 77. Tyto aktivity sleduje práce nejen z pohledu kulturní historie, ale především z pohledu andragogiky a učící se společnosti. Práce se zaměří na tyto jednotlivé vzdělávací a kulturní okruhy a na jejich dopad jak na paralelní polis disentu, tak na většinovou společnost. Cílem předložené teoreticko- analytické části diplomové práce je analyzovat, identifikovat a popsat klíčové mezníky a fenomény související s informálním učením dospělých v období druhé poloviny 20. stol. Sledovaná specifika vycházejí z politicko-ideologických charakteristik společnosti. Z metodologického hlediska můžeme položit tyto výzkumné otázky: Jaké klíčové faktory ovlivnily vývoj vzdělávání a učení se dospělých v období 1969...
|
|
|
Samizdatový časopis Obsah v letech 1981-1985
ŠTOLFA, Daniel
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou jednotlivých vydání samizdatového časopisu Obsah, který vycházel v letech 1981-1989, práce se však zaměřuje pouze na ročníky 1981-1985, jelikož následující ročníky odrážely z větší části politickou a společenskou situaci a zaměřovaly se na reflexi politického dění. Analýza je zasazena do kontextu období normalizace a reflektuje dobovou řeč periodika i z hlediska angažovanosti v politickém a kulturním dobovém dění. Hodnotí roli, jakou periodikum hrálo v kontextu totalitního režimu a jak se zasadilo o rozvoj paralelního kulturního prostoru. Cílem této analýzy je reflektovat záměr a účel publikovaných textů, proměnu podoby časopisu či posun periodika, případně jaká témata se v příspěvcích vyskytovala. Práce pak podává obraz periodika jako činnosti skupiny literátů v nepovoleném uměleckém prostoru a situace této tvůrčí činnosti. Zároveň se práce snaží o vyobrazení různých oblastí, kterým se články věnovaly a jakou tematickou i žánrovou škálu pokrývaly.
|
|
|
Hudební underground a samizdat v Havířově
Podhůrská, Anastazie ; Knapík, Jiří (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na undergroundovou kulturu a tvorbu samizdatů Československu během vlády komunistické strany. Konkrétně je zkoumána oblast kolem města severomoravského města Havířov, které leží kousek od Ostravy. Cílem práce je zmapovat vývoj undergroundové kultury a vydávání samizdatových periodik v této oblasti. Za využití metod kvalitativního výzkumu jsou vedeny a analyzovány rozhovory se čtyřmi respondenty, kteří v daném období na daném území žili a angažovali se v rámci undergroundové kultury. Jmenovitě se jedná o Mirka Zváru, Jana Žolnerčíka, Jiřího Fiedora Ivo Pešáka. Dále jsou analyzovány dva samizdatové časopisy, které v Havířově vycházely. Konkrétně se jedná o časopisy Hadr a Severomoravskou pasivitu. Analyzovány jsou i další atové časopisy, které se událostem v daném regionu věnovaly. Výsledky práce by se budoucnu daly využít pro účely komplexní studie zabývající se celou oblastí Moravy a
|
|
| |
|
|
Československý disent jako učící se společnost
Padevět, Jiří ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice československého/českého disentu především v letech 1977 až 1989 a jeho postavení jako učící se společnosti. V práci je sledováno postavení disentu ve společnosti, jeho ostrakizace a následná tvorba paralelní polis, včetně paralelního vzdělávacího a kulturního systému, založeného na sdělování vědomostí a znalostí uvnitř komunity. Vzhledem k rozsahu disentních aktivit se práce věnuje především čtyřem vzdělávacím a kulturním strukturám, a to bytovým seminářům, bytovému divadlu, samizdatům a takzvaným festivalům druhé kultury, personálně a organizačně navázaným na Chartu 77. Tyto aktivity sleduje práce nejen z pohledu kulturní historie, ale především z pohledu andragogiky a učící se společnosti. Práce se zaměří na tyto jednotlivé vzdělávací a kulturní okruhy a na jejich dopad jak na paralelní polis disentu, tak na většinovou společnost. Cílem předložené teoreticko- analytické části diplomové práce je analyzovat, identifikovat a popsat klíčové mezníky a fenomény související s informálním učením dospělých v období druhé poloviny 20. stol. Sledovaná specifika vycházejí z politicko-ideologických charakteristik společnosti. Z metodologického hlediska můžeme položit tyto výzkumné otázky: Jaké klíčové faktory ovlivnily vývoj vzdělávání a učení se dospělých v období 1969...
|
|
|
Shaping the Europeanization in Diplomacy: Development of the Czech "Dissident Tradition" in European-Related ideas
Yang, Zihan ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato magisterská práce zkoumá vývojem disidentských myšlenek spojených s Evropou a vztahem mezi těmito myšlenkami a praxí české europeizace, zejména v oblasti zahraniční politiky. Cílem diplomové práce je analyzovat, zda tyto rozvíjející myšlenky sloužily jako teoretický základ pro pozdější zahraničněpolitickou praxi spojenou s Evropou, a to jak z hlediska aktivit disidentských politiků, tak z hlediska návaznosti diplomatických paradigmat a ideologií v širším časovém rozpětí. Proto tato práce zaujímá reflexivní postoj a zkoumá vývoj idejí souvisejících s Evropou tří vybraných českých disidentů (Václav Havel, Jiří Dienstbier a Petr Pithart) v chronologickém pořadí. Následně analyzuje, jak se tyto ideje měnily v politické praxi a reflexi disidentů po roce 1989. Tři vybraní disidenti jsou známými osobnostmi jak v politické sféře, tak mezi disidenty, a jejich literatura významně přispěla k tomuto tématu, čímž se jejich názory staly reprezentativními v rámci tohoto výzkumného tématu. Práce dochází k závěru, že evropský diskurz disidentů měl hluboké historické a filozofické kořeny a že toto pozadí v kombinaci s historickými událostmi během studené války (např. helsinský proces) mělo významný vliv na jejich politickou praxi spojenou s Evropou v letech 1989-1992; tento vliv nebyl zcela odložen se jejich...
|
|
|
O divadle. Analýza samizdatového sborníků druhé poloviny 80. let 20. století
SLABÁ, Andrea
Předkládaná bakalářská práce se věnuje analýze pěti čísel samizdatového časopisu O divadle, který vycházel mezi roky 1986-1989. Práce zařazuje časopis do dobového kontextu divadelního tisku, kde zároveň ukazuje jeho výjimečné postavení. V dalších kapitolách rozebírá formální provedení časopisu, redakční složení a jednotlivé rubriky. Obsahová analýza a interpretace článků se zaměřuje na teoretické a literárně-kritické příspěvky jako reprezentace dobové řeči samizdatu, jejíž institucionalizovaná praxe směřovala k navrácení české literatury do evropských vazeb a v závěru osmdesátých let usilovala i o sjednocení kulturního prostoru oficiální a neoficiální kultury.
|
|
|
Jiří Dienstbier - dramatik
Vočková, Pavlína ; Jungmannová, Lenka (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Předkládaná diplomová práce Jiří Dienstbier - dramatik se skládá za dvou částí: I. část "Ţivot bez práce je jako žádný život" zpracovává autorův životopis, část II. zpracovává jeho samizdatovou tvorbu. První část práce představuje autora z hlediska rozmanitosti profesních zájmů a s důrazem na formování jeho světonázoru. Druhá kapitola se zabývá Dienstbierovým dílem v době zákazu publikační činnosti. Stěžejnímu rozboru čtyř divadelních her předchází odborný vhled do autorovy ostatní samizdatové tvorby, tj. do odborně publicistických textů. Práce se snaží postihnout souvislosti mezi Dienstbierovou dramatickou tvorbou, spjatou výhradně s dobou tzv. normalizace, a jeho celoživotním zájmem o politické dění a boj za svobodu.
|
|
|
Mediální obraz rockové hudby v československém tisku v období normalizace
Husák, Martin ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Rigorózní práce "Mediální obraz rockové hudby v československém tisku v období normalizace" definuje základní atributy a specifika mediálního zobrazení rockové hudby v letech 1969-1989 s vysvětlením faktorů, které determinovaly interpretační východiska oficiální a neoficiální (samizdatové) hudební publicistiky. Operacionalizace výzkumu dále reflektuje význam a postavení rockové hudby v socio-kulturním vývoji Československa, systém kontroly a řízení médií a jeho vliv na kvalitativní vývoj hudební publicistiky na příkladu periodického tisku za použití orálně historického výzkumu a deskriptivních i komparativních metod. Přijaté závěry jsou v konečné fázi podpořeny analýzou a interpretací vybraných kulturních a hudebních událostí dle způsobu jejich medializace ze strany oficiálních a samizdatových periodik.
|
|
|
Film a režim. Oficiální a neoficiální reflexe normalizační filmové tvorby
Shehatová, Amira ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji reflexi vybraných normalizačních filmů Věry Chytilové a Jiřího Menzela v oficiálním i neoficiálním tisku. Nezabývám se vlastními filmy, ale reakcemi na ně v denících a samizdatových a exilových periodikách. Nejprve nastíním dobový historický a společenský kontext. Dále se věnuji tomu, jaké mělo pozměněné politické uspořádání vliv na oficiální kulturu a média. Poté pokračuji popisem alternativní kultury, do které spadá i vydávání samizdatových periodik. K úplnému obrazu zařazuji i texty z exilových časopisů. V dalších dvou kapitolách podrobněji rozebírám konkrétní texty. Především mě zajímalo, jak kritici ze svých různých ideových, společenských i geografických pozic vnímají stejné filmy. Na čem se shodnou a kdy jsou naopak jejich názory úplně odlišné. Klíčová slova: film, normalizace, samizdat, exil, Věra Chytilová, Jiří Menzel
|
host ::
RSS.